Režimová opatření patří k nejdůležitější součásti komplexní léčby CHOPN.
Zanechání kouření je důležité hned z několika důvodů
Kouření cigaret je základní příčinou vývoje CHOPN, nicméně zanechání kouření má jen velmi mírný vliv na zpomalení ztráty plicních funkcí. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že se pacientům s CHOPN příliš nevyplatí přestat kouřit, ALE
kouření cigaret vede k poškozování epitelu, to jsou povrchové buňky vystýlající průdušky, které na svém povrchu mají neustále se pohybující řasinky. Tyto buňky jsou významnou mechanickou obranou průdušek a plic, zejména před infekcemi. Kouření tedy zvyšuje riziko respiračních infekcí.
Ve srovnání s postižením plic vede kouření cigaret mnohem častěji k postižení cév urychlením aterosklerózy, jejíž důsledky, jako např. ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, ischemická cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) nebo ischemická choroba dolních končetin, jsou častými doprovodnými nemocemi CHOPN. Zanechání kouření vede ke snížení rizika infarktu myokardu i cévní mozkové příhody a vede tak ke snížení rizika úmrtí ze srdečních a cévních příčin.
Vakcinace
Vakcína proti sezónní chřipce je doporučováno všem pacientům s CHOPN, podává se cestou podkožní injekce každý rok na podzim. Vakcinace proti chřipce vede ke zmenšení rizika exacerbace CHOPN a tudíž i úmrtí.
V posledních letech se rovněž doporučuje pneumokoková vakcína, její účinek není ve srovnání s vakcínou proti chřipce zdaleka tak oslnivý. Navíc není zcela jasné která z dostupných vakcín a v jakém intervalu je ideální.
Pohybové aktivity
Pohybové aktivity jsou v současné době pravděpodobně tou nejúčinnější léčbou, která dokáže zlepšit kvalitu života, toleranci zátěže a prodlužuje přežití. Pohybové aktivity mohou probíhat organizovaně jako ambulantní plicní rehabilitace, poskytovaná zdravotnickým zařízením. V takovém případě pacient dochází alespoň 3x týdně do zdravotnického zařízení, na každé návštěvě absolvuje respirační fyzioterapii (obvykle zlepšení držení těla, reflexní metody k podpoře bráničního a kontrolovaného dýchání, metody ke zlepšení průchodnosti průdušek) a kondiční pohybový trénink.
Ve většině plicních zařízení České republiky však tato služba není dostupná a tak nezbývá, než po poradě se svým ošetřujícím lékařem vést pohybovou aktivitu ve vlastní režii. Minimem by mělo být kondiční cvičení v domácích podmínkách, ideální je šlapání na rotopedu alespoň hodinu denně (lze i po částech v několika sezeních) s dodržením základní taktiky: malá intenzita, dlouhá doba. Není tedy důležité trénovat výkon, ale výdrž. Ideální je pak kombinovat tuto pohybovou aktivitu s tréninkem bráničního dýchání a správného držení těla. Takový trénink lze docílit cvičením asijských cvičení (tai-ji nebo jóga) s dlouhodobou snahou o denní, alespoň 10 - 15 minutové, cvičení.