6. Podpůrná léčba v závěrečných stádiích onemocnění

V okamžiku, kdy veškerá dostupná léčba neposkytuje pacientovi úlevu a jeho obtíže jsou časté, stávají se klidovými nebo omezují jeho běžné domácí aktivity (vstávání z postele, křesla, chůze na toiletu, koupání, apod.), je nutné poskytnout kvalitní paliativní léčbu. Cílem je udržení optimální soběstačnosti a co možná nejlepší kvality života pacienta v domácím prostředí. Zapojení všech nejbližších členů rodiny a přátel je žádoucí a často nezbytné.

Nedostatečné okysličování krve kyslíkem

Závěrečné stádium CHOPN často doprovází nedostatečné okysličování krve kyslíkem. Proto většina těchto pacientů je vybavena přístroji k dlouhodobé domácí oxygenoterapii a přidechují si kyslík ke zmírnění pocitů dušnosti. Inhalace kyslíku umožňuje nejen zmírnění dušnosti, ale dovoluje vyšší míru pohybových aktivit. Podle typu prováděných aktivit lze proto po domluvě s ošetřujícím lékařem průtok inhalovaného kyslíku přechodně zvyšovat. Takto lze kyslík využívat pro jednoduché cvičení nebo k pohybu po bytě (domě).

Dušnost pacientů s CHOPN

Dušnost pacientů s CHOPN je způsobena zejména energetickými nároky na dýchání. Ve srovnání se zdravým jedincem spotřebuje pacient s CHOPN na klidné dýchání přibližně 3x více energie. V některých případech lze proto uvažovat o mechanické podpoře dýchání neinvazivní cestou, tedy poměrně malým (skladným) přístrojem, který pacientovi jednak pomáhá s nádechem proudem vzduchu přes obličejovou masku a pak rovněž přibržďuje výdech. Nároky na dýchání se touto pomůckou dají významně snížit, lze jej např. užívat alespoň v průběhu spánku, kdy dechová aktivita přirozeně klesá, a udržovat tak uspokojivou funkci plic. K přidělení takové přístroje je nutné vyšetření ve spánkové laboratoři, doporučení lze domluvit s ošetřujícím lékařem.

Neinvazivní mechanická podpora dýchání

Neinvazivní mechanická podpora dýchání je výběrovou záležitostí a nelze ji předepsat všem pacientům, protože k tomu je potřeba splnit řadu podmínek. Dechovou práci lze zmírnit i použitím poměrně jednoduchého manévru, který někteří pacienti používají spontánně. Jde o vydechování přes do štěrbiny zúžené rty (anglicky: pursed lips breathing), tedy jednoduše řečeno zbrzďování výdechu. Zúžením rtů při výdechu lze v podstatě mechanicky mírně rozšířit průdušky, prodloužit výdech a tím umožnit lepší vyprázdnění plic.

Udržování pohybové aktivity

Udržování pohybové aktivity je nesmírně důležitá část léčby. Řada nemocných si často nedovede představit cvičení, nicméně existuje celá řada poměrně jednoduchých cviků, které lze cvičit. Ideální je znalost (čili předchozí cvičení) tai-ji, protože toto cvičení zlepšuje toleranci zátěže, výkonnost i lepší stabilitu jedince. Spočívá v synchronizaci dýchání s pomalými pohyby těla a rukou. Lze použít i celou řadu dalších pohybových aktivit (stoj ze židle a sed, zvedání nohou v sedě, šlapání nohama vleže, jízda na rotopedu, chození po bytě či domě, apod.), které lze právě vykonávat při zvýšeném průtoku kyslíku. Důležitou zásadou je, aby byla pohybová aktivita vykonávána malou intenzitou, ale po dlouhou dobu, tedy alespoň hodinu denně. Pokud nelze cvičit celou hodinu, lze cvičení rozložit na několik kratších intervalů.

Odborná psychologická nebo psychiatrická péče

Někdy je zapotřebí odborná psychologická nebo psychiatrická péče, která může být prospěšná v nalezení nových zájmových oblastí života, ale i při určení skutečných limitů stávajících činností. Léčba antidepresivy je často užitečná, protože dokáže dlouhodobě zmírnit očekávaný stres spojený s obvyklými činnostmi.

Podávání opiátů ke zmírnění dušnosti se pacientům s CHOPN podává spíše výjimečně, a pokud k němu dojde, musí být stav jedince pravidelně a často kontrolován.

Někteří pacienti jsou v konečném stadiu onemocnění zcela nepohyblivý a odkázáni na pomoc druhých, v takovém případě je často nutná ústavní sociální péče.