CHOPN je pozvolna a neustále postupující nemoc, která vede ke zhoršování výměny dýchaných plynů mezi okolním vzduchem (atmosférou) a krví. Hlavním problémem je pozvolna se zhoršující okysličování krve. V určitém okamžiku se funkce plic natolik zhorší, že dýcháním vzduchu nedokáže zabezpečit dostatečný přísun kyslíku do krve, což může vést ke zhoršené funkci ostatních orgánů, které jsou na kyslíku životně závislé (nejvíce mozek a srdce). V 80. letech 20. století bylo prokázáno, že vdechování vzduchu obohaceného o kyslík vede ke zmírnění dušnosti a prodloužení života pacientů s CHOPN, kteří mají dlouhodobě nízký obsah kyslíku v krvi. Od té doby jsou těmto jedincům k dispozici přístroje k dodávce kyslíku v domácím prostředí. Podmínkou přidělení takového zařízení je podstoupení tzv.kyslíkového testu, kdy je nutné prokázat nízký obsah kyslíku v krvi a jeho zvýšení po inhalaci vzduchu obohaceného kyslíkem.
„Kyslíkové přístroje“ jsou v podstatě dvojího druhu:
a) koncentrátory kyslíku – jsou přístroje, které odstraňují ze vzduchu dusík a vyrábějí tak (téměř čistý) kyslík, který pak pacient přidechuje ke vzduchu kyslíkovými brýlemi. Koncentrátor kyslíku je nejčastěji stacionární, závislý na elektrickém napájení. Existují i přenosné koncentrátory, které mají dobíjecí baterky, jejich výkon (jak do množství vyrobeného kyslíku, tak doby používání) je ale díky tomu omezený.
b) zařízení na kapalný kyslík – jsou zásobníky kapalného kyslíku. Jsou rovněž stacionární a mobilní, mají dvojí plášť, aby bylo možné udržet uvnitř zásobníku dostatečně nízkou teplotu. Ohříváním se mění kapalný kyslík v plynný a pacient je může kyslíkovými brýlemi přidechovat k dýchanému vzduchu.
Aby měla léčba kyslíkem smysl, musí být kyslík inhalován alespoň 16 hodin denně, přičemž pauza bez kyslíku by neměla být delší, než 2 hodiny.
Základní podmínkou pro předpis přístroje pro dodávku kyslíku je nekuřáctví. Tuto podmínku nelze chápat jako diskriminační, ale hlavně jako bezpečností, protože kyslík je vysoce hořlavý plyn.
Na tomto místě je nutné zmínit, že omezené množství kyslíku v krvi, které není kompenzováno přidechováním kyslíku (např. u stále kouřícího pacienta s pokročilou CHOPN), je na seznamu situací/onemocnění, která se neslučují s řízením motorového vozidla.